O Plzni - Webové stránky o historických i současných zajímavostech města Plzeň
MENU
• Akce a události
• Areály, objekty
• Boží muka
• Brány
• Cesty a silnice
• Dokumenty
• Domy
• Hotely, hostince
• Hřbitovy
• Instituce
• Kaple
• Kláštery
• Kopce, vrcholy
• Kostely a jiné modlitebny
• Kříže
• Místopis
• Mlýny
• Mosty, lávky
• Nábřeží
• Náměstí
• Obce, městské čtvrti
• Osobnosti
• Památníky, pomníky
• Podzemí
• Průmyslové areály
• Různé objekty
• Parky, zahrady a stromy
• Sochy a sousoší
• Sportovní areály
• Školy
• Ulice
• Venkovské usedlosti
• Věže, rozhledny
• Vodní toky
• Vyhlídky, panorama
• Zajímavosti
• Zámky, hrady, tvrzi
• Železnice
  • Nádraží, zastávky
  • Železniční trati
  • Železniční vlečky
  • Železnice - ostatní
• Okolí Plzně
• Literatura
• Zdroje a odkazy
• O webu
Kategorie: Železnice
Železnice v Plzni
Autor: Milan ZahnVytvoreno: 2.8.2010 23:57:15   Naposledy upraveno: 15.8.2010 20:34:12
Z pohledu železnice je Plzeň významným železničním uzlem, který tvoří šest hlavních tratí:    Centrem železničního uzlu je Plzeň hlavní nádraží. Na jednotlivých tratích se pak nacházejí stanice a zastávky: Plzeň zastávka, Plzeň-Bílá Hora, Plzeň-Bolevec, Plzeň-Doubravka, Plzeň-Doudlevce, Plzeň-Jižní předměstí, Plzeň-Koterov, Plzeň-Křimice, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-Valcha a Plzeň-Zadní Skvrňany.
Součástí železničního systému v Plzni resp. železniční stanice Plzeň hl. nádraží jsou dále odstavné a čekací koleje Lobzy, seřaďovací nádraží směrem na Žatec, Depo kolejovýchh vozidel. Dále je v Plzni řada podnikových vleček: MOVO, Plzeňské pivovary, Plzeňská teplárna, areál Škoda, areál ETD v Doudlevcích vč. areálu BRUSH, areál u železniční stanice Koterov na Libušíně, bývalý pivovar Prior na Bílé Hoře či vlečka k dolům na Valše. Mezi zajímavé zaniklé vlečky patří vlečka k původní továrně Škoda se zakončením v dnešní Poděbradově ulici či vlečka na hráz Velkého Boleveckého rybníka. Zaniklo rovněž nákladové nákladové nádraží v prostoru mezi východní částí hlavního nádraží a ulicí U Prazdroje.

   Historicky první trať, která přivedla železniční dopravu do Plzně byla v roce 1861 trať spolenčnosti Česká západní dráha z Brodu nad Lesy (Furth im Wald). O rok později byla propojena s tratí do Prahy. Druhou drahou, která protnula Plzeň, byla Dráha císaře Františka Josefa a to v roce 1868 tratí z Českých Budějovic, která v roce 1872 pokračovala do Chebu. Poslední drahou byla dráha Plzeňsko-Březenská tvořena tratí směrem na Žatec (Březno u Chomutova) zprovozněnou roku 1873 a dále směrem na Klatovy a Železnou Rudu, zprovozněnou roku 1877. S vývojem těchto tratí byl spjat i vývoj související infrastruktury jako nádraží, výtopny, depa, zastávky apod. V letech 1884 až 1885 došlo k zestátnění všech drah a vlastníkem se staly Císařsko královské Rakouské státní dráhy. Významným milníkem pro želenziční uzel v Plzni bylo vybudování nové budovy hlavního nádraží v roce 1907 a s tím související spojení zázemí jednotlivých drah.

KOMENTÁŘE


Nejnovější   |   Novější   |   Zobrazuji komentáře 0 až 0 z celkových 0   |   Starší   |   Nejstarší


[Zpět na seznam článků]
PŘIHLÁŠENÍ
Uživatelské jméno
Heslo

HLEDÁNÍ
Hledaný výraz

ODKAZY
Soubory ke stažení

Sigmondova naučná stezka

KONTAKT
info@oplzni.org


©2009 Milan Zahn